Vzpomínka na všechny věrné zemřelé
Vzpomínka na všechny věrné zemřelé je dnem modlitby za zemřelé. Církev v něm spojuje bolest ze smrti s vírou ve vzkříšení a s nadějí, že smrt nemá poslední slovo.
- sv. Viktorín
- sv. Justus
- sv. Kartérius, Styriak, Tobiáš, Eudox, Agapius a druhové
- sv. Acindyn, Pegas, Apthon, Elpidfor, Anempodist a druhové
- sv. Marcián
- sv. Ambrož
- sv. Vinfrida
- sv. Jiří
- sv. Malachiáš
- blah. Markéta
- blah. Jan Bodey
- blah. Pius od sv. Aloise Campidelli
Život
Nejde o svátek jednoho světce, ale o zvláštní den přímluvy za všechny zemřelé věřící.
Modlitba za zemřelé patří k velmi staré křesťanské praxi. Liturgická podoba 2. listopadu se výrazně rozvinula ve středověkém klášterním prostředí.
V tento den církev zvlášť připomíná ty, za které se možná nikdo jiný nemodlí, a prosí za jejich plné společenství s Bohem.
Liturgická barva je fialová a celkový charakter dne je střízlivý, ale nikoli beznadějný. Jádrem je víra ve vzkříšení.
Oficiální český kalendář dovoluje každému knězi slavit nebo koncelebrovat tři mše, pokud jsou slaveny v rozdílnou dobu a za stanovených podmínek.
Zajímavosti ze života
1. listopadu se slaví svatí v nebi; 2. listopadu se církev modlí za zemřelé.
Liturgická pravidla pro tento den dávají tuto mimořádnou možnost.
Vyjadřuje pokání, očekávání a naději.
Patří k nejstarším projevům křesťanské solidarity se zemřelými.
Návštěva hrobů a slavení eucharistie vyjadřují víru ve společenství živých i zemřelých.
Čím je charakteristický
Paměť, vděčnost, naděje ve vzkříšení a modlitba za zemřelé.
Typické atributy
- kříž
- svíce
- hřbitov
- modlitba
- světlo v temnotě
Zdroje
- Liturgie.cz – Český národní kalendář – oficiální liturgický zdroj