Narození Páně
Slavnost Narození Páně je jedním z největších dnů křesťanského roku. Církev slaví tajemství, že Boží Syn přijal lidské tělo a narodil se jako Ježíš Kristus.
- sv. Anastázie
- sv. Evžénie
- sv. Jovin a Basileus
- blah. Petr Ctihodný
- blah. Bentivol de Bonis
- sv. Petr Nolaskus
- blah. Michael Nakashima
- blah. Antonie Marie Verna
- blah. Marie od apoštolů, Terezie M. von Wüllenweber
- sv. Albert /Adam Hilary/ Chmielowski
- blah. Teodora /Elie od sv. Klementa/
Život
Vánoce nejsou životopisem světce, ale slavností samotného Krista. Jádrem je víra ve vtělení: věčný Boží Syn vstoupil do lidských dějin.
Evangelia Matouše a Lukáše vyprávějí o Ježíšově narození z různých pohledů. Lukáš zdůrazňuje Betlém, jesle a pastýře; Matouš mudrce a širší dějinné souvislosti.
Datum 25. prosince se v římské církvi ustálilo ve starověku. Přesná historická data Ježíšova narození neznáme.
Liturgie Narození Páně má mimořádně bohatou strukturu: vlastní mši vigilie, v noci, za svítání a ve dne.
V českém národním kalendáři jde o SLAVNOST s velmi vysokou liturgickou prioritou.
Zajímavosti ze života
25. prosinec je starobylé liturgické datum, nikoli historicky doložené datum narození.
Vigilie, noční mše, mše za svítání a mše ve dne mají odlišná čtení a texty.
Evangelní tradice jej spojuje s Davidovým rodem a narozením Ježíše.
Křesťanská víra vidí v narození dítěte radikální blízkost Boha člověku.
Liturgie je chápe jako aktuální slavení tajemství vtělení.
Čím je charakteristický
Radost, vtělení, Boží blízkost, pokoj a naděje.
Typické atributy
- Dítě Ježíš
- Panna Maria a sv. Josef
- jesle
- betlémská hvězda
- pastýři
Zdroje
- Liturgie.cz – Český národní kalendář – oficiální liturgický zdroj