SVÁTOST KŘESŤANSKÉHO ZASVĚCENÍ

Křest

Křest

Začátek křesťanského života

Uvaž, když jsi byl pokřtěn, odkud pochází křest, ne-li z Kristova kříže, z Kristovy smrti.
Celé tajemství je v tom, že trpěl za tebe. V něm jsi vykoupen, v něm jsi spasen.

Sv. Ambrož, De sacramentis, 2,6

Křest je začátek křesťanského života, kdy se poprvé setkáváme s Kristem tváří v tvář, chvíle, během které se nám předává semeno víry, o které máme pečovat, aby z něho vyrostl strom přinášející dobré ovoce. Je to osvobození od hříchu a znovuzrození pro život v Duchu. Křtem jsme přijati do společenství církve a je nám otevřena brána k ostatním svátostem.

Příprava rodičů na křest dítěte

Před udělením křtu záleží hodně na tom, aby se rodiče vědomě připravovali na udělení této svátosti, vedeni vlastní vírou i s pomocí svých přátel a ostatních členů společenství. Rodiče dítěte mají totiž při udělování křtu opravdu důležité poslání. Především mají slyšet vážná připomenutí kněze a podílet se na společné modlitbě ostatních přítomných věřících. Kromě toho však sami vykonávají při udílení křtu tyto služby:

  • veřejně žádají o křest dítěte,
  • po knězi i oni žehnají dítě na čele znamením kříže,
  • zříkají se satana a vyznávají víru,
  • přinášejí dítě ke křestnímu prameni (především matka),
  • drží rozžatou svíci,
  • dostávají požehnání, které je zvlášť určeno matce a otci.

Nemůže-li některý z nich učinit vyznání víry (např. nekatolík), může mlčet. Žádá se však, aby při žádosti o křest dítěte dal záruku nebo alespoň souhlas, aby dítě bylo vychováno ve víře, kterou přijalo při křtu. Po křtu jsou rodiče vázáni z vděčnosti Bohu i z věrnosti k úkolu, který přijali, přivádět dítě k poznání Boha, jehož adoptivním synem se stalo. Rovněž mají dítě připravovat k biřmování a k přijímání. V tomto poslání jim má opět farář přiměřeně pomáhat.

Podle starobylého zvyku církve nemá být dospělý křtěn bez kmotra. Kmotrem může být ten, kdo je pokřtěný, přijal svátost biřmování, přijal svaté přijímání a vede život odpovídající víře a převzatému kmotrovství. Měl by se podílet alespoň na závěrečné přípravě na křest a potom podporovat svého kmotřence k vytrvalosti ve víře v křesťanském životě. Také při křtu dítěte má být kmotr. Zastupuje duchovně rozmnoženou rodinu dítěte a zastupuje i církev jako matku. Je-li potřeba, má pomáhat rodičům, aby dítě dospělo k vyznávání víry slovem i životem.

V případě školou povinných dětí se již přihlíží také k tomu, aby děti znaly základní pravdy o víře, které se mohou dozvědět na hodinách křesťanské etiky, a aby křest nebyl proti jejich vůli.